15. červen 2019 / Tým IDE

Srovnání právních úprav regulace alternativních taxislužeb

I. Úvod - Sdílená ekonomika

Institut pro digitální ekonomiku (IDE) se v posledních dvou letech zaměřil na otázky digitálních (online) platforem a takzvané sdílené ekonomiky. V rámci našeho zaměření otevírat trendy, které nejsou v Česku dosud dostatečně diskutovány, šlo především o otázky pracovněprávních vztahů a ochrany spotřebitele. Tedy obou slabších stran poskytovaných služeb prostřednictvím platforem: poskytovatele a zákazníka. Aktuálně projednávaný vládní návrh novely zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě připravený ministerstvem dopravy (v době vydání tohoto working paperu schválen v 1. čtení PSP ČR) se těchto otázek a subjektů výrazně dotýká v dnes nejrozvinutějším segmentu sdílené ekonomiky – alternativních taxislužbách. Považujeme proto za užitečné předložit srovnání dvou nedávných právních úprav přijatých v sousedních státech s navrhovanou regulací v ČR doplněné o doporučení oblastí, na které je vhodné se zaměřit, jak vzešly z diskusí se stakeholdery.

II. Srovnání aktuální regulace

 

Povinnost	Slovensko	Polsko	ČR dnes	ČR - návrh MD
Taxametr	Nebo aplikace	Nebo aplikace	Vždy	Nebo aplikace
Aplikace	Ano	Ano	Jen s taxametrem	Ano
Licence řidiče	Ano	Ano	Ano	Ano
Zkoušky  (místopis)	Ne	Ne	Ano	Ne
Označení vozu	Svítilna i nálepka	Svítilna i nálepka	Střešní svítilna	Nálepka vždy, svítilna jen „z ulice“
Zápis vozidla	Ano	Ano	Ano	Ano
Požadavky na vzhled vozu	Ne	Ne	Ano	Ne
Rozsah licence	Kdekoliv v SR	Kdekoliv v Pl	Dané město	Kdekoliv v ČR

 Zdroj: IDE, prezentace Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (10.06.2019)

 

III. Doporučené oblasti regulace

Digitální technologie, např. online platformy, často otevírají nové trhy a umožňují nové obchodní modely. Především prolomením překážek vstupu na trh pakzvyšují nabídku, tím posilují konkurenci a přirozeně tlačí na cenu a kvalitu služeb.

 

Jedním z významných pozitivních faktorů je také velká flexibilita práce, kterou tradiční zaměstnavatelé běžně nabízejí zpravidla jen ve výjimečných případech. Množí se přitom názory, že podobné flexibilní úvazky budou v budoucnu na trhu práce převládat. Představitelé digitálních platforem situaci vnímají tak, že dávají možnost pracovat řadělidí, kteří by ji jinak neměli. Díky nim se tudíž na trh dostávají lidé, kteří nemohou, či nechtějí pracovat na plný úvazek. Zároveň je pracovní právo dostatečně flexibilní a není třeba vytvářet nové formy pracovně-právních vztahů.

 

Liberalizace a odbourání zbytečných administrativních bariér také významně podporuje digitalizaci a rozvoj digitální ekonomiky,která zpravidla přináší produkci a služby s vysokou přidanou hodnotou a vyššími platy. Veškerá omezení by tak – i s ohledem na výše uvedené – měla být jednoznačně motivována naprostou nezbytností, především v oblasti ochrany spotřebitele. Klíčové je zaměřit se na otázky bezpečnosti (technický stav vozidla, odpovědnost, pojištění apod.) a dnes aktuální nešvary jako neinformování o přesném výpočtu ceny, či přímo podvody na zákaznících. Další možné otázky úpravy pro futurospadají například do oblasti dodržování předpisů bezpečnosti práce a s tím souvisejícího zajištění v případě úrazu, či daňového zatížení práce, respektive nerovnoměrného zatížení zaměstnanců a živnostníků v ČR.

Sdílená ekonomika nemá být rozhodně prostředkem k obcházení stávajících regulací. Na druhou stranu by ale regulace neměla v žádném případě vytvářet překážky v oblastech, které je možné řešit efektivně prostřednictvím digitálních technologií. Jakékoliv umělé administrativní uzavírání trhu a omezování nabídky proto musí být jednoznačně odůvodněno jasným a vyčísleným užitkem spotřebitele. V případě pochybností je pak s ohledem na nejasný budoucí vývoj dynamicky se měnícího odvětví vhodnější zdrženlivost a ponechání prostoru pro tržní řešení.

Nové ekonomické modely budou do budoucna jedním z hlavních tahounů růstu českého HDP. Regulace by tak především měla umožnit další rozvoj trhu a digitálních technologií.